44. den – bolest kolene

Večer jsem šel spát o hodinu dřív a vstával o hodinu později než normálně. Po delší době jsem se pořádně vyspal. V plánu bylo klidných 10 km. Bylo hodně teplo, ale neměl jsem běžecké tričko s krátkým rukávem. Ale dlouhý zas tolik nevadil. Vyběhl jsem a od začátku se soustředil na techniku tak, jak jsem…

43. den – zkouška techniky běhu

A mám tu další upršené ráno. Nepadá vodopád jako naposledy, ale lije hodně a vytrvale. Tohle neskončí v polovině běhu jak tomu bylo před 2 dny… Po probuzení jsem cítil, jak mám unavená lýtka. Hlavně to levé. Zkusil jsem ještě v leže v posteli lýtka lehce protáhnout – nebo spíš natáhnout – a nic extra…

41. den – trénink s Milošem Škorpilem

Včera jsem šel spát sice jen o půl hodiny dřív, než jsem si předsevzal, ale i tak se mi lépe vstávalo. Možná na tom ale měl podíl i budík – změnil jsem si na něm vyzváněcí tón. Ten původní už byl otravný. Myslel jsem, že si dnes dám 10km trénink, ale nakonec nevím. Stále cítím…

40. den – regenerace (téměř) dokončena

I když jsem šel spát 10 minut před půlnocí, ráno se mi vůbec nechtělo z postele. Kéž bych tak měl lepší paměť a večer si vždy přesně uvědomil, jak se po ránu cítím. Určitě bych šel o 1 – 2 hodiny spát dříve. Chvíli po tom, co jsem zabředl do nesmyslného projíždění Facebooku mě napadlo…

39. den – první běh od ultramaratonu

Jestli si si dobře vzpomínám, dnes je první den od mého započatého každodenního běhání, co takhle vytrvale prší. Ráno mě pár minut před zvoněním budíku vytáhla akutní potřeba na malou. A byla to první noc od závodu, kdy jsem se v noci tak hrozně nezpotil. Odskočil jsem si a dávám si glutamin. Rád bych si…

38. den – “naposledy” bez tréninku

Je druhý den po závodu. Trochu mě bolí nohy. Ale už to skoro nestojí za řeč. Když sedím, vůbec o nich nevím. Když chodím, trochu mě bolí zadek 🙂 Ráno se mi nechtělo vstávat. Tak krásně se vyvalovalo. Ale práce nepočká. Neplánoval jsem si zrovna výběh (ani bych neměl v čem), ale procházka nebo svižná…

37. den – den po ultramaratonu

V noci jsem se vzbudil úplně zpocený. Pak znovu ve 3 hodiny, kdy mě vzbudil šílený hlad. Dal jsem si tortilu s tofu. Po 3 soustech mě při polknutí zabolelo horní patro úplně vzadu. Asi namožené z dýchání nebo nevím. Kousnul jsem si ještě 3x, napil se vody a šel zalehnout. O 3 hodiny se…

36. den – ultramaraton Stromovka – 3. část

Menší krize Na závod jsem si přinesl Pre-workout, který jsem v menším množství dostal na zkoušku. A také glutamin. Od každého jsem si přichystal 1 dávku, abych se nezdržoval s odměřováním atd. Pak jsem si přibalil pytlík datlí, magnesium a 2 gely. Protože jsem přišel na start pozdě, ani jsem se nedozvěděl, že si mohu…

36. den – ultramaraton Stromovka – 2. část

12:30 Jdu do Stromovky Měl jsem spočítáno, že mi bude 30 minut na dopravu stačit. Když běžím,za 4 – 5 minut jsem tam. Pěšky do 15 minut. Při příchodu do Stromovky jsem si uvědomil, že start je až na její druhé straně. Moc jsem nestíhal. Tak jsem se dal raději to pomalého běhu. K registracím…

36. den – ultramaraton Stromovka – 1. část

Za pár hodin odstartuje (moje část) 6 h & 12 h Self-Transcendence Race Prague. Borci na 12hodinovou trasu už před pár minutama svou cestu započali. Při oblékání trika jsem zjistil, že mě bolí rameno. Resp. klíční kost. Bolí mě třísla. Mám unavená stehna… Sakra…jsem jak hypochondr Uvědomuju si, že si od včerejška jen stěžuju, jak…

35. den – 14 hodin do startu

Tak unavený jako dnes už jsem hodně dlouho nebyl. Plavání, přestože se to asi nezdá, mi přijde, že je energeticky více náročnější než běh. Vlastně vůbec jsem se u něj nezadýchal, ale ta únava včera večer byla hrozná. A dnes ráno…nohy jsou naprosto bez energie. Lýtka bolí – vůbec to nechápu. Uplaval jsem 2 km,…

34. den – naliskal bych si

Včera večer jsem ještě prohledával kryté bazény v Praze. Není až takový problém nějaký najít. Horší je to ale s otevírací dobou pro veřejnost. Zrovna dnes by se mi nejvíc hodilo navštívit bazén Zelený Pruh, ale podle popisu je většina drah zabrána někým, kdo má průkazku “hosté” anebo zaměstnanci školy. Nebo tak něco… Prostě pro…

33. den – poslední běh

Tedy alespoň do sobotního závodu… Nechce se mi vstávat. Je 6:45 a tak rád bych ještě spal. Ale vím, že za 15 minut by mě násilně tahal budí, tak lezu sám, dobrovolně a bez mučení…né že by to bylo příjemné. Dnes vůbec… I když jsem unavený, zvládám se vykopat na výběh o víc než 20…

32. den – BCAA asi zabírají

Tak i když byl včera pořádný slejvák, ráno, přestože je hodně zataženo, je celkem teplo. Vzal jsem si běžecké boty z balkonu, kam si je dávám vyvětrat, ale jsou trochu mokré. Musel být silný vítr, že zafoukl déšť až na ně… Dávám si BCAA a během oblékání si zkouším dělat pár výponů na lýtkách. Úplně…

31. den – snaha o rychlejší regeneraci

Poslední dny je každé ráno je větší a větší teplo. Vím, že vždy píšu, že je to jako letní den, ale dnes se musím opakovat. V 7:15 je venku teplo (ve stínu) a na slunci dokonce horko. Takhle brzy. Odpoledne bude pořádné vedro a běh v tomhle počasí by byl dost nepříjemný. Překvapit někoho je…

30. den – Drž hubu a krok. A neolizuj se!

Vzbudil jsem se v 7 hodin, ale nakonec jsem si o hodinu přispal. Ráno to vypadalo na pořádný pařák. Došlo mi, že jak udeří léto, bude ráno jediná možnost si příjemně zaběhat. Minulé léto jsem běhal sice i v těch největších vedrech, ale běh si tak nevychutnám. Naopak je to spíš zkouška vůle a odhodlání….

29. den – běh závodním tempem

Zapomněl jsem, že mám nastavený budík i na sobotu (je vypnutý pouze v neděli). Začal zvonit pár minut po tom, co jsem vstal. Šel jsem spát už před půlnocí, takže jsem se dostatečně vyspal. Změna plánu Před 2 dny jsem si říkal, že dnes, v sobotu, si zaběhnu 30 km. Abych měl před samotným 6hodinovým…

28. den – velký úklid

Říkal jsem si, že když mám dnes den volna, tak nepotřebuji na “trénink”, resp. spíš venčení se, tolik času. Vyšel jsme o něco později než obvykle. Normální chůzí. Žádný spěch. Na cestu jsem si vzal sluchátka a v nich si přehrával meditaci z aplikace Calm. “Průvodkyně” má příjemný hlas. Takže i když jsem zrovna neseděl…

27. den – 5 km na doraz

Když se spokojíte s průměrem, těžko zjistíte, jak dobří můžete být V sobotu bych si rád dal 30km výběh. To znamená, že v pátek bych měl mít ideálně volný den. A to znamená, že ho nemohu mít dnes, ve čtvrtek (měl bych 2 dny volna po sobě). Ale protože dnes nestíhám, 10 km si nedám….

26. den – běh je jako viagra. Můžete kdykoliv a kdekoliv

Po delší době obyčejný den Tak jsem se rozhodl ráno nejít běhat. Rozmýšlel jsem, zda si dát krátký běh nebo pouze protahování. Nebyl jsem si jistý. Tak to raději odkládám na večer 🙂 Snídaně Ani si nepamatuji, kdy naposledy jsem doma snídal něco jiného než ovesné vločky s banánem, které jsem měl v posledních 2…

25. den – nedostatek spánku

S tím vstáváním, resp. spaním se musím polepšit. Opět jsem se v 6:30 probudil, ale ne. Já se prostě nedokopu k tomu, abych vylezl z postele, když ukončím mělkou fázi spánku. Prostě si užiju těch 30 minut a pak jsem jak zombie. Je to určitě tím, že jsem šel zase spát až po půlnoci. A…

24. den – když se motivace vytrácí

Ráno jsem se na budík podíval v 6:30. Věděl jsem, že za půl hodiny zazvoní, ale bez ohledu na vhodnost vstávání v mělké fázi spánku jsem se rozhodl spát dál. Byl jsem unavený. Usnul jsem prakticky okamžitě. Když po půl hodině zvonil budík, nechtělo se mi z postele. Hledal jsem důvod, proč vlastně vstát. Proč…

23. den – nejlíp se spí v absolutní tmě

Přestože jsem naučený vstávat poslední 3 týdny docela brzy (nejpozději v 7:00), dnes jsem se probudil v 7:30. Tedy napoprvé 🙂 Spal jsem totiž v místnosti s roletami, které nepropustí venkovní světlo. Takže ať jsem se vzbudil kdykoliv, byla absolutní tma. Bylo jedno, jestli jsem měl oči zavřené nebo otevřené. Vidět jsem vždy to stejné….

22. den – narozeninový výběh

Na víkend jsem měl v plánu návštěvu mimo Prahu. Oslava narozenin (ne mých :)). Ráno se mi už moc běhat nechtělo, protože jsem se chtěl v klidu připravit na cestu a dopoledne mi jel autobus. Navíc jsem si chtěl dát zase jeden den volnější, tzn. spíš svižná chůze + nějaké to posilování s vahou svého…

21. den – když mozek protestuje

Koukám, že je pátek 13. Snad to nepřinese nic špatného. Venku je sice zataženo, ale neprší. Bavíc je na takové mraky dost teplo. Taky se mi povedlo vstát v 6:26 bez pomoci budíku a vylézt z postele nebyl problém. Což je docela (pozitivní) změna proti předchozím dnům 🙂 Jen jsem si po probuzení myslel, že…

20. den – hřiště není jen pro děti

Ráno jsem byl vzbuzen už v 5:30. A to se mi vůbec nelíbilo :)) Byl jsem naprosto K.O. Takže jsem si ještě hodinku poležel a pak se podřídil vůli budíku. Nevstávalo se mi úplně snadno, ale šlo to o něco málo lépe než před hodinou. Počasí vypadalo zase dobře. Sluníčko, skoro žádné mraky. Ale bylo…

19. den – fartlek po druhé

Vzpomínka na včerejší posilovací trénink se dnes vrací ve formě bolesti. Ramena, břicho, triceps, lehce záda… Když jsem dříve chodíval obden 4x týdně do posilovny, tak i když jsem cvičil se zátěží a daleko intenzivněji, další den mě takhle tělo většinou nebolelo. Jde hodně poznat, že člověk necvičí. A umím si představit, že to mají…

18. den – den “volna”

Jako vždy, i dnešní den jsem začal vstáváním. Jak překvapivé 😀 Před spaním jsem si nainstaloval aplikaci Sleep Bot. Na základě spánkového cyklu by vás měla vzbudit asi tak něžně, jako princ Šípkovou Růženku. Funguje na principu snímání zvuku (toho, jak se převalujete. Předpokládá se, že v této chvíli jste ve slabé spánkové fázi. Tzn….

17. den – musím přestat

Naspal jsem dnes 7 hodin. Nevstával jsem úplně čile. Ale dalo se to. Z balkonu jsem sundával běžecké oblečení, které jsem tam včera pověsil a kromě bavlněných ponožek bylo všechno suché. Ještě minulý týden jsem přemýšlel, jestli si pod mikinu a triko brát ještě jednu vrstvu. Ale teď je to jednoznačně na kraťasy a triko….

16. den – Pražský maraton 2016

Vstávání Vzbudil jsem se kolem 6. Ale po včerejším závodu jsem si dovolil víc si odpočinout, takže jsem ani neměl nastavený budík. Ještě chvíli jsem usnul a z postele lezl kolem 8. hodiny. Může se to zdát celkem pozdě, ale když si představím, že ještě před 3 týdny jsem v pracovní dny vstával ještě o…

15. den – dobřichovická desítka 2016

Vstávání Už skoro tradičně jsem se vzbudil před zvoněním budíku. Ještě dříve než když předtím. Předchozí večer se mi povedlo jít do postele o něco dřív. Takže to byl nejspíš ten důvod. Ráno jsem se vypelešil už v 6 hodin (budík byl opět na 7:00. Protože v 9 hod. jsem musel vyjít). Na snídani jsem…

14. den – jak vstávat s radostí

Jó, to bych taky rád věděl 😀 Pravidelně se začínám probouzet v 6:15. I když probouzet se není úplně správné slovo. Prostě kouknu na hodiny, ale nejraději bych ještě spal. Včera jsem se neubránil a usnul. V 7:00 bylo ještě náročnější se vyhrabat z postele. Proto jsem to dnes chtěl udělat lépe a po 15minutovém…

13. den – nos odřený z dýchání

Vstávání Poslední dny se mi daří vstávat (resp. někdy jen budit se 🙂 před zazvoněním budíku. Dnes tomu nebylo jinak. Byl jsem připraven vstát z postele, když jsem se v 6:30 díval na telefon. Potom jsem ale “mrknul” a oči už se neotevřely. Vzbudil mě až budík o 30 minut později. Dnes mi to vstávání…

12. den – zkouška ohněm

No dobře, nebyla to úplně zkouška a ne zrovna ohněm, ale spíš vodou. Ráno bylo zamračené a bylo slyšet, jak na parapet kape voda. Venku pršelo. Kde jsou ta příjemná rána se sluníčkem na obloze… Navíc jsem šel spát strašně pozdě. V 0:30. Takže asi hodinu a půl po tom, co chodím poslední dobou. Ráno…

11. den – vstávejte podle sebe. Ne podle budíku.

Do dnešního dne jsem si při dřívějším probuzení a zjištění, že mohu ještě hodinku spát, mnul ruce, jak je to fajn. A pokračoval ve spánku… Podobně jako včera, i dnes jsem se vzbudil sám od sebe. Tentokrát v 6:15. Poučen tím, jak může ignorace ukončení spánkové vlny škodit (ve formě nepříjemného vstávání a únavy), jsem…

10. den – regenerační běh

Před spaním Večer jsem něco řešil s podporou ohledně webu a celkem dlouho to trvalo. Bohužel jsem se tak dostal do postele až před půlnocí. Doufal jsem, že si pospím déle. V 6. dni meditačního programu jsem se snažil soustředit, abych během něj neusnul. A povedlo se. Ale kdybych chtěl, zase bych usnul po pár…

9. den – čarodějnice mi spálily nohy

… nebo alespoň energii v nich… Předchozí den jsem se po výběhu cítil dobře. Potom jsem ale šel na pálení čarodějnic do Žlutých lázní (přes 2 km) a já cítil, jak jsou nohy bez energie. Jejich únava byla hrozně znát. A to než jsem vyšel jsem měl smělejší plán dát si v neděli 30 km….

8. den – meditace při běhu

Večer jsem šel spát docela pozdě. Předchozí dny jsem býval v posteli kolem 23. hodiny, ale včera, resp. dnes jsem usínal až po půlnoci. Meditace je lepší než prášky na spaní Jako posledních pár dní, i tentokrát jsem si před usnutím nasadil špunty a pustil aplikaci Calm. A už potřetí ze 4 “poslechů” jsem usnul…

7. den – plíce s automatickou převodovkou

Ráno jsem musel vstávat o něco dřív. Když jsem se (bez budíku) probudil, bylo 5 hodin. Pomyslel jsem si, že když jsem se sám od sebe vzbudil, tak bude lepší vyhrabat se z postele teď než upadnout do hlubokého spánku a nechat se o 90 minut později násilně vzbudit budíkem. Navíc budu mít daleko víc…

6. den – jeden zvyk vytváří další nové

Před dnešním výběhem jsem si dal předsevzetí, že se nebudu dívat na hodinky. Měl jsem poměrně dost času, takže nebylo kam spěchat a i kdybych běžel o 10 minut pomaleji než normálně (to už by byla asi chůze :)), tak bych do práce přišel včas. Mé předsevzetí samozřejmě vzalo po pár metrech za své :))…

5. den – všechno se vším souvisí

Včera v podvečer na mě docela padla únava. Taková, kterou jsem míval až pozdě v noci. Kolem půlnoci nebo později. Takže se dostavila o nějakých 6 hodin dřív. Čtu různé informace týkající se zvyků, jejich pěstování atd. A mimo jiné jsem se dozvěděl, že vytvoření jednoho zvyku ovlivní vaše ostatní zvyky či návyky. Možná je…

4. den – už nemám ani na tvaroh

Počasí – Praha Včera bylo nádherně. Ideální počasí na běh. Avšak dnešní ranní výhled z okna ve mě zrovna neprobouzel touhu vyběhnout. Všude mokro. Dost pršelo. Po pár vteřinách jsem ale současný pohled na nepříjemné počasí přeformuloval na výzvu. Přece jen – je to něco, co mnoho lidí nedělá. a tak nějak mám vždy radost…

3. den – Stromovka jen pro mně

3. den po sobě se mi podařilo jít si zaběhat. Zatím to není žádný zázrak, ale těší mně, že držím 🙂 Ráno jsem se vzbudil chvíli před budíkem. Pár minut před 7 hod. (já vím, pro většinu lidí je to i pozdě, ale na to, že jsem donedávna vstával i v 8:30, tak celkem pokrok…

2. den – překvapivé setkání

Pro dnešek si opět mohu odškrtnout z todo listu, že mám splněný běh. Po snídani složené z jednoho banánu, velkého jablka a zázvorového…nevím čeho :)) (nastrouhaný zázvor zalitý vroucí vodou, smíchaný s velkou lžící medu a 2 citrony) jsem otevřel okno, abych zjistil, jak je venku teplo. No…teplo moc nebylo. Spíš chladno a do toho…

1. den – nový začátek

Minulý rok jsem při (více méně) pravidelném výběhu stromovkou narazil na běžce, kteří tam zrovna závodili. Při bližším prozkoumání jsem zjistil, že se jedná o 6 h & 12 h Self-Transcendence Race Prague. Celkem mě mrzelo, že jsem o závodu nevěděl dříve. Byla by to hodně velká výzva a pravděpodobně bych se býval zúčastnil. Přestože…