Pokles teploty pod 5°C v kombinaci s vlhkostí nedělalo mým chodidlům dobře. Nestíhala se prohřát a běh už díky tomu nebyl moc komfortní.

Měl jsem v plánu udělat si zimní variantu polobosek, ale když jsem pomyslel, jak by to klouzalo na sněhu, odložil jsem svůj nápad k ledu 🙂 K odložení “vývoje” však mělo zásadní vliv to, že jsem byl obdarován poukazem na nákup bot značky New Balance.

Původně jsem byl rozhodnut pro jinou, cenově náročnější značku (Vivobarefoot), ale když jsem měl v ruce poukaz, volba byla jasná.

V nabídce New Balance jsem hledal boty s co nejtenší podrážkou. Proto mě zaujala serie Minimus. Do nejužšího výběru jsem poslal MT10BY2 a MR10WB2.

MR10WB2 jsem upřednostňoval, protože jsou určeny na silnici, kde běhám z 99%. Jenže když jsem si uvědomil, že to budou hlavně zimní boty (na léto mám svoje polobosky), tak bych se s něma asi mohl jít klouzat. Jakmile by napadl sníh, měl bych po běhání. Takže jsem si nakonec koupil MT10BY2.

MT10BY2

Jediné, co mi na nich vadilo, byl sklon pata/špička 4 mm. Tloušťka podrážky na patě 9 mm a tloušťka špičky 5 mm mi nepřišla až tak brutální. Pravda, oproti současným cca 3 mm podrážkám je to značný rozdíl, ale v porovnání s “běžnou” běžeckou obuví to je slušné. Dokonce pro někoho, kdo na bosý běh (resp. polobosý) přechází, to může být opravdu zajímavá bota.

Další skvělou “vychytávkou”, která by měla být spíš standardem, je rozšířená špička, takže vám palec nevychyluje dovnitř jako jiné klasické běžecké boty. Chodidlo a zejména prsty tak mohou pracovat přirozeným způsobem.

Výrobce uvádí hmotnost 175 g, takže na nohách nejsou skoro cítit (pokud samozřejmě nesmrdí :)). Jsou velmi tenké a dají se nosit i bez ponožek. Vnitřek je příjemný na dotek. Po stažení tkaničky parádně obepnou chodidlo a drží jak přibité.

Od své poslední verze se kulatý vzor na podrážce změnil na hexagon – 6úhelník. Prý proto, aby měly v terénu lepší záběr.

So far so good – na první dojem zapůsobily dobře. Uvidíme, co přinesou první výběhy.