63. den – intenzivní test kolene po “léčitelském zákroku”

Ráno jsem si musel přivstat. No…spíš vstát hned po tom co mi zazvonil budík a nevyvalovat se jako vždycky 🙂 Měl jsem v plánu si zaběhat a potom ještě zajít do servisního střediska Garminu na výměnu hrudního pásu, který mi ukazuje nereálné hodnoty. Na balkoně indikuji, že bude asi nejteplejší ráno tohoto roku (zatím). Kraťasy…

40. den – regenerace (téměř) dokončena

I když jsem šel spát 10 minut před půlnocí, ráno se mi vůbec nechtělo z postele. Kéž bych tak měl lepší paměť a večer si vždy přesně uvědomil, jak se po ránu cítím. Určitě bych šel o 1 – 2 hodiny spát dříve. Chvíli po tom, co jsem zabředl do nesmyslného projíždění Facebooku mě napadlo…

39. den – první běh od ultramaratonu

Jestli si si dobře vzpomínám, dnes je první den od mého započatého každodenního běhání, co takhle vytrvale prší. Ráno mě pár minut před zvoněním budíku vytáhla akutní potřeba na malou. A byla to první noc od závodu, kdy jsem se v noci tak hrozně nezpotil. Odskočil jsem si a dávám si glutamin. Rád bych si…

33. den – poslední běh

Tedy alespoň do sobotního závodu… Nechce se mi vstávat. Je 6:45 a tak rád bych ještě spal. Ale vím, že za 15 minut by mě násilně tahal budí, tak lezu sám, dobrovolně a bez mučení…né že by to bylo příjemné. Dnes vůbec… I když jsem unavený, zvládám se vykopat na výběh o víc než 20…

32. den – BCAA asi zabírají

Tak i když byl včera pořádný slejvák, ráno, přestože je hodně zataženo, je celkem teplo. Vzal jsem si běžecké boty z balkonu, kam si je dávám vyvětrat, ale jsou trochu mokré. Musel být silný vítr, že zafoukl déšť až na ně… Dávám si BCAA a během oblékání si zkouším dělat pár výponů na lýtkách. Úplně…

31. den – snaha o rychlejší regeneraci

Poslední dny je každé ráno je větší a větší teplo. Vím, že vždy píšu, že je to jako letní den, ale dnes se musím opakovat. V 7:15 je venku teplo (ve stínu) a na slunci dokonce horko. Takhle brzy. Odpoledne bude pořádné vedro a běh v tomhle počasí by byl dost nepříjemný. Překvapit někoho je…

27. den – 5 km na doraz

Když se spokojíte s průměrem, těžko zjistíte, jak dobří můžete být V sobotu bych si rád dal 30km výběh. To znamená, že v pátek bych měl mít ideálně volný den. A to znamená, že ho nemohu mít dnes, ve čtvrtek (měl bych 2 dny volna po sobě). Ale protože dnes nestíhám, 10 km si nedám….

26. den – běh je jako viagra. Můžete kdykoliv a kdekoliv

Po delší době obyčejný den Tak jsem se rozhodl ráno nejít běhat. Rozmýšlel jsem, zda si dát krátký běh nebo pouze protahování. Nebyl jsem si jistý. Tak to raději odkládám na večer 🙂 Snídaně Ani si nepamatuji, kdy naposledy jsem doma snídal něco jiného než ovesné vločky s banánem, které jsem měl v posledních 2…

24. den – když se motivace vytrácí

Ráno jsem se na budík podíval v 6:30. Věděl jsem, že za půl hodiny zazvoní, ale bez ohledu na vhodnost vstávání v mělké fázi spánku jsem se rozhodl spát dál. Byl jsem unavený. Usnul jsem prakticky okamžitě. Když po půl hodině zvonil budík, nechtělo se mi z postele. Hledal jsem důvod, proč vlastně vstát. Proč…

23. den – nejlíp se spí v absolutní tmě

Přestože jsem naučený vstávat poslední 3 týdny docela brzy (nejpozději v 7:00), dnes jsem se probudil v 7:30. Tedy napoprvé 🙂 Spal jsem totiž v místnosti s roletami, které nepropustí venkovní světlo. Takže ať jsem se vzbudil kdykoliv, byla absolutní tma. Bylo jedno, jestli jsem měl oči zavřené nebo otevřené. Vidět jsem vždy to stejné….

20. den – hřiště není jen pro děti

Ráno jsem byl vzbuzen už v 5:30. A to se mi vůbec nelíbilo :)) Byl jsem naprosto K.O. Takže jsem si ještě hodinku poležel a pak se podřídil vůli budíku. Nevstávalo se mi úplně snadno, ale šlo to o něco málo lépe než před hodinou. Počasí vypadalo zase dobře. Sluníčko, skoro žádné mraky. Ale bylo…

17. den – musím přestat

Naspal jsem dnes 7 hodin. Nevstával jsem úplně čile. Ale dalo se to. Z balkonu jsem sundával běžecké oblečení, které jsem tam včera pověsil a kromě bavlněných ponožek bylo všechno suché. Ještě minulý týden jsem přemýšlel, jestli si pod mikinu a triko brát ještě jednu vrstvu. Ale teď je to jednoznačně na kraťasy a triko….

16. den – Pražský maraton 2016

Vstávání Vzbudil jsem se kolem 6. Ale po včerejším závodu jsem si dovolil víc si odpočinout, takže jsem ani neměl nastavený budík. Ještě chvíli jsem usnul a z postele lezl kolem 8. hodiny. Může se to zdát celkem pozdě, ale když si představím, že ještě před 3 týdny jsem v pracovní dny vstával ještě o…

14. den – jak vstávat s radostí

Jó, to bych taky rád věděl 😀 Pravidelně se začínám probouzet v 6:15. I když probouzet se není úplně správné slovo. Prostě kouknu na hodiny, ale nejraději bych ještě spal. Včera jsem se neubránil a usnul. V 7:00 bylo ještě náročnější se vyhrabat z postele. Proto jsem to dnes chtěl udělat lépe a po 15minutovém…

13. den – nos odřený z dýchání

Vstávání Poslední dny se mi daří vstávat (resp. někdy jen budit se 🙂 před zazvoněním budíku. Dnes tomu nebylo jinak. Byl jsem připraven vstát z postele, když jsem se v 6:30 díval na telefon. Potom jsem ale “mrknul” a oči už se neotevřely. Vzbudil mě až budík o 30 minut později. Dnes mi to vstávání…

12. den – zkouška ohněm

No dobře, nebyla to úplně zkouška a ne zrovna ohněm, ale spíš vodou. Ráno bylo zamračené a bylo slyšet, jak na parapet kape voda. Venku pršelo. Kde jsou ta příjemná rána se sluníčkem na obloze… Navíc jsem šel spát strašně pozdě. V 0:30. Takže asi hodinu a půl po tom, co chodím poslední dobou. Ráno…

11. den – vstávejte podle sebe. Ne podle budíku.

Do dnešního dne jsem si při dřívějším probuzení a zjištění, že mohu ještě hodinku spát, mnul ruce, jak je to fajn. A pokračoval ve spánku… Podobně jako včera, i dnes jsem se vzbudil sám od sebe. Tentokrát v 6:15. Poučen tím, jak může ignorace ukončení spánkové vlny škodit (ve formě nepříjemného vstávání a únavy), jsem…

10. den – regenerační běh

Před spaním Večer jsem něco řešil s podporou ohledně webu a celkem dlouho to trvalo. Bohužel jsem se tak dostal do postele až před půlnocí. Doufal jsem, že si pospím déle. V 6. dni meditačního programu jsem se snažil soustředit, abych během něj neusnul. A povedlo se. Ale kdybych chtěl, zase bych usnul po pár…

6. den – jeden zvyk vytváří další nové

Před dnešním výběhem jsem si dal předsevzetí, že se nebudu dívat na hodinky. Měl jsem poměrně dost času, takže nebylo kam spěchat a i kdybych běžel o 10 minut pomaleji než normálně (to už by byla asi chůze :)), tak bych do práce přišel včas. Mé předsevzetí samozřejmě vzalo po pár metrech za své :))…

5. den – všechno se vším souvisí

Včera v podvečer na mě docela padla únava. Taková, kterou jsem míval až pozdě v noci. Kolem půlnoci nebo později. Takže se dostavila o nějakých 6 hodin dřív. Čtu různé informace týkající se zvyků, jejich pěstování atd. A mimo jiné jsem se dozvěděl, že vytvoření jednoho zvyku ovlivní vaše ostatní zvyky či návyky. Možná je…

4. den – už nemám ani na tvaroh

Počasí – Praha Včera bylo nádherně. Ideální počasí na běh. Avšak dnešní ranní výhled z okna ve mě zrovna neprobouzel touhu vyběhnout. Všude mokro. Dost pršelo. Po pár vteřinách jsem ale současný pohled na nepříjemné počasí přeformuloval na výzvu. Přece jen – je to něco, co mnoho lidí nedělá. a tak nějak mám vždy radost…

3. den – Stromovka jen pro mně

3. den po sobě se mi podařilo jít si zaběhat. Zatím to není žádný zázrak, ale těší mně, že držím 🙂 Ráno jsem se vzbudil chvíli před budíkem. Pár minut před 7 hod. (já vím, pro většinu lidí je to i pozdě, ale na to, že jsem donedávna vstával i v 8:30, tak celkem pokrok…