13. den – nos odřený z dýchání

Vstávání

Poslední dny se mi daří vstávat (resp. někdy jen budit se 🙂 před zazvoněním budíku. Dnes tomu nebylo jinak.

Byl jsem připraven vstát z postele, když jsem se v 6:30 díval na telefon. Potom jsem ale “mrknul” a oči už se neotevřely. Vzbudil mě až budík o 30 minut později. Dnes mi to vstávání teda moc nevyšlo.

Asi je to tím, jak se mi načítá únava, resp. spánkový deficit. Nedaří se mi totiž chodit spát dřív než kolem půlnoci. Takže místo sladkých 8 hodin, na které jsem byl donedávna zvyklý, spávám i jen 6 hodin…

Počasí

Nepršelo. A to je nejdůležitější 🙂

Ať je jakkoliv, nemůže to snad být horší než když lije jako z konve.

Ano, protivítr je na nic. Ale když se dobře obléknete, tak máte prostě zátěžový trénink, kdy vám vítr klade odpor 🙂 Ale hustý déšť…

Jako jo, říká se, že není špatného počasí, jen špatného oblečení. Přesto prudký déšť dokáže pekelně běh znepříjemnit. Nedovedu si představit běžet hodinu v lijáku.

Ale to je fuk. Tohle nebyl dnešní případ, takže netřeba se tím zabývat 🙂 Bylo mírně chladno, ale jinak fajn.

Běh

Na víkendovou desítku v Dobřichovicích se nechci nijak odrovnat. Tak jsem opět volil 5 km. Ale aspoň ve svižnějším tempu.

Odběhl jsem to s dechovou frekvencí 4:4, přes 4:3 až místy 3:2. To už je u mě asi maximum na to, abych zvládl uběhnout pár kilometrů. 2:2 bych pak přirovnal k nitru u auta. Spouštím jen ve výjimečných případech :)) Buď u fartleku, v závěrečném sprintu anebo možná při prudkém stoupání.

Po běhu jsem se lehce, ale skutečně lehce protáhl. Tak 2 minutky. Domů jsem pak došel svižnou chůzí (mám to 1 km).

Dokážu jít tempem 8 min/km. Co mi přijde fajn. Kromě toho, že nevychladnu, tak zapojuji i jiné svaly než při běhu. Beru to tak jako bonusové, regeneračně kompenzační cvičení :))

Doma tradiční snídaně. 3 banány, asi 120 g vloček. Vše rozmixováno s vodou. Stále dobré, stále výživné. Už snad 2 roky, téměř každý den 🙂 (Odhaduji přes 90 % snídaní :).

Štípání v nose

Odpoledne jsem jinak postřehl, že mě občas lehce zaštípe v nose. Na sliznici. Uvědomil jsem si, že jsem to postřehl i včera.

Když jsem s každodenním běháním začínal, pamatuji si, že jsem ve vzduchu cítil vodu. Asi podobně, jako když vylezete z bazénu.

Je možné, že je to tím, jak se snažím při běhu neustále dýchat nosem. I při vyšších tempech. Asi se tím sliznice dráždí. Nevím. Uvidím, co přinesou další dny 🙂

Endomondo – záznam běhu

powered by EndomondoWPlogo