Pro dnešek si opět mohu odškrtnout z todo listu, že mám splněný běh.
Po snídani složené z jednoho banánu, velkého jablka a zázvorového…nevím čeho :)) (nastrouhaný zázvor zalitý vroucí vodou, smíchaný s velkou lžící medu a 2 citrony) jsem otevřel okno, abych zjistil, jak je venku teplo.
No…teplo moc nebylo. Spíš chladno a do toho foukal celkem silný a nepříjemně ledový vítr.
Oproti včerejšku jsem měl svou oblíbenou mikinu, ale neměl jsem leginy. Do chladného počasí jsou skvělé. Nicméně musel jsem se spokojit s ¾ šusťákovými kalhotami. Ale o to víc jsem “zateplil” horní polovinu těla.
V decathlonu mají moc příjemné triko přímo na tělo. Jakoby místo nátělníku. Na to jsem přihodil triko s dlouhým rukávem a běžeckou mikinu. Tepelná pohoda byla ideální.
Výběh začínal asi 2km klesáním, takže jsem běžel slušným tempem, ale přesto na pohodu. Nezadýchal jsem se a krásně se prohřál.
Po seběhnutí kopce od hotelu Barceló jsem se dal na Dvorcích vlevo. Asi po kilometru jsem zahlédl 2 cyklisty. Stáli pod mostem. Jeden z nich měl helmu a kuklu, ze které mu lezl obličej.
Většinou lidem při běhu nevěnuji pozornost. Jen se na ně krátce podívám a pozdravím (hlavně běžce). Na stojícího cyklistu jsem ale krátce pohlédl, proběhl kolem něj a asi o 2 vteřiny později mi mozek “řekl”, že ho asi znám.
Když jsem se ohlédl a viděl jsem, že se na mě cyklista dívá, bylo to jasné. Byl to kamarád, se kterým jsem občas běhával v Prokopském údolí, když jsem tam bydlel. Neviděl jsem ho asi rok, tak mě moc potěšilo, že ho zase vidím.
Pozdravili jsme se, zjistil jsem, že trénuje na triatlon a já se dal raději zase do běhu, abych neprochladnul. Začalo zlehka sněžit…
Měl jsem z toho setkání dobrou náladu (ne, že bych ji jinak neměl :)). A běželo se mi dobře.
Nikam jsem se nehnal. Včera jsem si dal 10 km a na dnešek jsem si chtěl naordinovat alespoň 5 km. Prostě abych si mohl zase odškrtnout, že jsem si byl zaběhat. A 5 km jsem plánoval jen jako odpočinkový výběh.
Nakonec se mi ale běželo vážně dobře, takže 10 km dnes šlo úplně krásně.
Bylo chladno a to mi na běhání vyhovuje. Co mě při běhání ubíjí jsou vedra.
Navíc, když dnes bylo kolem nuly (soudím podle sněžení), bylo v Braníku minimum lidí. Což bylo úžasné. Protože před 2 týdny, když svítilo sluníčko a bylo horko, se všechny rodinky v Praze rozhodly, že půjdou na výlet.
Samozřejmě jim to nemám za zlé. Ale kličkovat mezi nimi, když jsou každou chvíli roztažení přes celou stezku, je docela peklo. A to nemluvím o tom, když jedu na kole…
Hypoxická maska
P.S.: potkal jsem i běžce, který měl na sobě tréninkovou (hypoxickou?) masku. Dost mě zaujala a zdálo se to být jako skvělý nástroj pro zlepšení výkonu plic, který nemám nijak oslnivý. A když jsem si uvědomil, že běhy do cca půlmaratonové vzdálenosti jsou prakticky hlavně o výkonu plic, chtěl jsem si o tom zjistit víc.
Na internetu jsem se dočetl, že maska simuluje nadmořskou výšku a díky tomu se vám zlepší VO2max. Jenže při čtení dalších článků byla podobnost se stanem, který skutečně simuluje vzduch nadmořských výšek, vyvrácena.
To mě trochu zamrzelo, ale pořád lepší to zjistit hned než až po nákupu 🙂