28. den – velký úklid

Říkal jsem si, že když mám dnes den volna, tak nepotřebuji na “trénink”, resp. spíš venčení se, tolik času.

Vyšel jsme o něco později než obvykle. Normální chůzí. Žádný spěch.

Na cestu jsem si vzal sluchátka a v nich si přehrával meditaci z aplikace Calm.

“Průvodkyně” má příjemný hlas. Takže i když jsem zrovna neseděl a neměl zavřené oči, jak mě nabádala, přesto byl poslech uklidňující.

Cesta do Stromovky mi trvala něco přes 10 minut (oproti obvyklým 4, když běžím) a začal s lehkou “meditací”. Resp. jsem jen zavřel oči a naslouchal vedené meditaci. Bylo to příjemné.

Následovalo krátké protažení s vydal jsem se ke hrazdám, kde nikdo nebyl.

Ve visu jsem se pěkně protáhl, přítahy kolen k hrudníku procvičil břicho, udělal si pár kliků a přítahů a znovu se protáhl. Celkem cvičení mohlo zabrat cca 25 minut.

Jak jsem se stal popelářem

Při ukončení dnešního cvičení a protahování jsem se vydal domů.

Hned ve Stromovce jsem si na zemi všiml nějakého plastového smetí.

Nevím proč, ale začal jsem přemýšlet, jestli ho vzít a vyhodit do koše nebo nechat ležet.

Než jsem se rozmyslel, uvědomil jsem si, že bych se musel vracet 20 metrů a to se mi nechtělo :))

Ale řekl jsem si, že když uvidím něco dalšího, tak to seberu.

Příležitost na sebe nenechala dlouho čekat. V trávě jsem uviděl růžový plastový kornoutek jako na zmrzlinu.

Stále jsem váhal :)) Ale už jen chvilku a ohnul jsem se pro něj.

O kousek dál ležel kelímek od piva. Automaticky jsem ho sebral. Koš byl naštěstí 10 metrů přede mnou.

Měl jsem z toho dobrý pocit. Nějak si nevybavuji, že bych někdy dřív tohle udělal…

Po dalším půl kilometru, kdy už jsem byl ze Stromovky pryč, jsem v “parčíku”, hned u silnice, uviděl plastový sáček zachycený o keř.

Pomyslel jsem si “Sakra co to dělám…???” A zvednul jej.

Co já tady se sáčkem? 😀 Popelnice v nedohlednu. A opodál leželo v trávě ramínko…jdou na mě mrákoty z toho, co dělám a ramínko přidávám do sbírky 😀 Takže už mám sáček s ramínkem. Bezva úlovek.

Už se raději nerozhlížím a koukám jen před sebe.

Po pár minutách míjím kontejner na plasty a konečně se toho nákladu zbavuji.

Mám pocit, že se ze mě stává nějaký Green Piss aktivista 😀
Nevím, proč se to stalo. Asi ten den volna. Ta absence běhání už mi nejspíš leze na mozek :))