Ráno jsem vycházel na trénink se smíšenými pocity.
Už jsem se nemohl dočkat, až si konečně zaběhám Na druhou stranu jsem se moc bál toho, že se ozve bolavé koleno.
Vycházím ze dveří a zapínám hodinky – ty hlásí vybitou baterii. Super. Musely se mi samy spustit v batohu a vybít se.
Zapínám endomondo v mobilu. Tam mám rozbitou GPS, ale aspoň se mi bude měřit čas.
Jdu běhat kolem malého hřiště. Takže si budu počítat kolečka a vynásobím je 157 metry. Takže si stanovuji 40 koleček, abych dal svůj nedávno předsevzaný minimální limit 6 km na trénink (v případě, že nebudou žádné zdravotní problémy, jak tomu bohužel bylo naposledy).
Počasí na běh je skvělé. Velice mírné chladno, ale na sluníčku příjemně teplo. Prostě jako v létě po 7. hod. ráno 🙂
S obavami začínám první kolečko. Zdá se to být ok. Zatím…
Párkrát obkroužím hřiště a koleno stále slouží. Pořád mám ale strach, že se bolest objeví.
Ta zatím, naštěstí, nepřichází. Jen mám takový pocit, že se s kolenem “něco děje”.
Sice nebolí, ale cítím, že není 100% ok. Něco v tom smyslu, že kdybych běžel dlouho, tak se bolest vrátí.
Těší mě, že dokončuji 40. kolo a koleno se nerozbolelo. Přesto vím, že to není dokonalé.
Koleno v průběhu dne
Na oběd jsem šel do Plevelu. Měli skvělé ragů z lišek na polentě.
Tuhle veganskou restauraci mám od kanceláře přes kilometr.
Viděl jsem, že mi jede autobus, tak jsem začal sprintovat.
V tu chvíli jsem si neuvědomil, že mám něco s kolenem. Ale po chvilce mi to došlo.
Zase to nebyla prudká bolest, ale ten pocit, že není úplně v pořádku.
Raději jsem přešel do chůze, nechal si ujet autobus a do Plevelu došel pěšky. Bylo nádherné počasí. Tak proč se potit v MHD a neprojít se…
Co dál?
Když jsem si v práci hodil nohu přes nohu, zase jsem na koleni pociťoval mírný, spíš nepříjemný tlak. Čéška je nějak přecitlivělá.
Určitě v nejbližších dnech nechci nic riskovat, takže se budu držet nižší kilometráže a pomalejšího tempa. Tzn. spíš 6 km a tempo lehce pod 5 min/km.
Štve mě to, štve mě to, štve mě to. Ale když tělo vzdoruje, musím ho poslechnout.
Mysl je sice řidič a tělo auto. Ale když zadře spojku a zavaří motor, tak si nezajezdí ani kdyby chtěl sebevíc.
A tělo bohužel nejde spravit tak lehce jako auto…