Vzbudil jsem se v 7 hodin, ale nakonec jsem si o hodinu přispal.
Ráno to vypadalo na pořádný pařák. Došlo mi, že jak udeří léto, bude ráno jediná možnost si příjemně zaběhat.
Minulé léto jsem běhal sice i v těch největších vedrech, ale běh si tak nevychutnám. Naopak je to spíš zkouška vůle a odhodlání.
Krátká procházka
Přemýšlím, jak to dnes udělat. Včera jsem si dal desítku. Myslím, že dnes si dám 5 km a bude to bohatě stačit. Anebo že bych se jen prošel?
Něco jsem potřeboval koupit na Pankráci. Mám to tam asi kilometr. Chtěl jsem si tu cestu změřit a odškrtnout si dnešní běh. Nakonec mi to ale přišlo trochu jako podvod to takhle udělat. Tak jsem to nechal být.
Cestou na Pankrác i zpět jsem byl většinou ve stínu, ale na sluníčku bylo jasné, že dnes doslova letní počasí.
Počasí – Praha
Nemám venkovní teploměr. Ale google předpověď počasí před polednem ukazovala aktuálních 26°C. Uff…
Měl bych jít běhat v kšiltovce na tomhle ostrém slunci. Tu tady ale zrovna nemám.
Nic než kraťasy se do tohodle vedra vzít nedá. K nim jsem si vzal triko (nátělník tu bohužel nemám) a tunel na krk. Ten si beru bez ohledu na počasí. Před lety mi bez něj v horku nafoukal krk a týden jsem se nevyspal. Strašná bolest. Takže se raději trochu víc zahřát než si ta muka zopakovat…
Začátek tréninku
Sbíhal jsem z kopečku směrem ke Dvorcům. Tam to mám rád. Běží to samo a je to ideální na počáteční rozběh a zahřátí (když zrovna nejsou vedra).
Kousek pod kopcem už jsem měl za sebou 2,5 km. Přišlo mi škoda dát si jen 5 km. Cítíl jsem se dobře, a tak padla volba na 10 km výběh.
Pokračoval jsem alejí, kde byl moc příjemný stín a chládek. Když jsem z ní vyběhl, nárůst tepla byl pořádně znát.
Před výběhem jsem měl obavy, abych v tomhle pařáku neměl žízeň. Takže jsem to nemohl hnát ani kdybych se šetřil na víkendový závod.
Když nemáte co pít, omezte výdej vlhkosti
Už dříve jsem psal o tom, jak hodně mi pomáhá běhat se zavřenými ústy (tzn. dýchat pouze nosem). Dnes se mi to znovu potvrdilo i ve velkém horku. Díky tomu se ústa nevysušují, a tak si tělo o vodu tolik neříká.
I při tempu pod 5 min/km jsem neměl potřebu se napít.
S čím mám ještě zkušenost – když slunce pálí a mám oschlé rty, dřív jsem si je olizoval. Ten pocit sucha byl otravný. Ale tím se to jen zhoršovalo a musel jsem si rty vlhčit čím dál častěji.
Proto teď, když jdu běhat, se pořádně namažu jelením lojem. Dost mi to pomáhá.
6 h & 12 h Self-Transcendence Race Prague – 6 days to go
Při dnešním tréninku jsem se držel tempa kolem 5 min/km a oproti včerejšku, kdy jsem se snažil dost brzdit (tempo 5:30min/km), se mi běželo dokonce lépe.
Teď jsem opravdu přesvědčen, že víkendový 6hod. závod nemohu od začátku rozjet pomalým, resp. (očekávaným) výsledným tempem. Unavil bych se možná ještě i dřív a ke konci, když by bylo potřeba, bych určitě nebyl schopen zrychlit tak, abych případnou ztrátu z pomalého rozjezdu dohnal.
Nejde sice o to, kolik km uběhnu. Ale dosud jsem najednou dal max. 50 km (trvalo mi to skoro 6 hodin). Na blížícím se závodu bych ale rád pokořil 60km metu.
Nevím, jak je to reálné, ale vím, že pod 50 km/6 hod. bych byl zklamaný. 60 km by byl megaúspěch tak trochu z říše snů. Nechám se překvapit.
Jo a musím si co nejdřív koupit nějaká BCAA na urychlení regenerace. Abych byl i s tím každodenním běháním v den závodu alespoň obstojně zregenerovaný…