A mám tu další upršené ráno. Nepadá vodopád jako naposledy, ale lije hodně a vytrvale. Tohle neskončí v polovině běhu jak tomu bylo před 2 dny…
Po probuzení jsem cítil, jak mám unavená lýtka. Hlavně to levé.
Zkusil jsem ještě v leže v posteli lýtka lehce protáhnout – nebo spíš natáhnout – a nic extra teda.
Musím běžet dost opatrně. Podle mě je lýtko namožené. A kdybych se nešetřil, dostal bych do něj minimálně křeč.
Ordinuji si max. 6 km. 10 v žádném případě. Dnes ne.
Opřený o futra dveří dělám pár výponů na lýtka, abych je trochu procvičil a vyrážím ven.
V šusťákovce čekám pod střechou, než se chytne GPS. Oproti minulému výběhu, kdy hustě pršelo, se fixuje rychle.
Vybíhám.
Při běhu nijak nepociťuji, že by nohy byly unavené.
První kilometry běžím opravdu regeneračně. Zcela na pohodu a při tom se snažím aplikovat rady týkající se techniky běhu, které mi na společném tréninku řekl Miloš Škorpil.
Zdálo se mi, že běžím pomalu, ale při pohledu na hodinky šlo o svižné tempo. Něco na té technice bude.
Ale chtělo by si ji perfektně natrénovat pod dohledem někoho zkušeného. Věřím, že díky ní může mít běh nový rozměr.
Stromovku obkroužím docela rychle a za stálého deště ubíhám předsevzatých 6 km.
Opouštím Stromovku.
Přestává pršet.