Ráno jsem musel vstávat o něco dřív. Když jsem se (bez budíku) probudil, bylo 5 hodin.
Pomyslel jsem si, že když jsem se sám od sebe vzbudil, tak bude lepší vyhrabat se z postele teď než upadnout do hlubokého spánku a nechat se o 90 minut později násilně vzbudit budíkem. Navíc budu mít daleko víc času, takže ráno bude pohodovější a klidnější.
Abych věděl, co si obléct na výběh, otevřel jsem okno (nemám teploměr) a byl docela nemile překvapen. Na autech jsem viděl námrazu a kouřilo se mi od pusy…
Zjistil jsem, že nemám běžecké triko s dlouhým rukávem, tak jsem zaimprovizoval a vzal si 2 trika s krátkým.
Zpočátku bylo venku na paže malinko chladno, ale jak jsem se trochu zahřál, bylo to úplně v pohodě. Hlavně, že horní část byla krásně v teple.
Tunel (to je taková “plátěná” roura, kterou přetáhnu přes hlavu a používám ji místo šátku. Někdo si z tioho dělá čepici. Anebo, když je chladno, tak si ji vytáhnu až přes uši i pusu – třeba jako dnes) se mi skvěle hodil. Bez něj by mě určitě po chvíli bolely uši a bylo by to akorát na to, abych onemocněl. Díky Bohu (ok, mamince :)) za něj.
Protože jsem takové chladno nečekal, neměl jsem ani čepici, ani rukavice.
Čepice až tolik nechyběla. Jak jsem zmínil, tunel zaručil uším příjemné teplo a ani na ně nefoukalo (jen jsem se trochu bál potu na čele v té zimě), ale prsty celkem mrzly.
Tak jsem přes ně přetáhl mikinu a bylo to celkem v pohodě. Ne tak komfortní jako s rukavicemi, ale nemrzl jsem. A o to šlo 🙂
Navíc to mělo i pozitivní vedlejší účinek. Rukáv jsem měl přetažený přes hodinky, takže jsem na ně nemohl koukat (to jsem si mimochodem předsevzal u včerejšího výběhu, ale moc se mi to nedařilo :)). A když jsem přece neodolal a rukáv povytáhl, hned jsem pocítil, jak mi mrznou prsty a od dalšího pokukování mě to odradilo :))
Plíce s automatickou převodovkou
Možná jsem o tom už dříve psal, ale dnes jsem pocítil, že to asi opravdu funguje.
Věděli jste, že plíce mají automatickou převodovku? :))
Když jsem si běžel pohodovou rovinku, a soustředil se na svůj dech (počítám si, kolik kroků udělám při jednom nádechu:výdechu). V dnešním výběhu jsem se snažil udržet opravdu v pohodě, takže s tempem nejlépe 4:4 (vysvětlení níže). A jakmile jsem doběhl k mírnému, kratšímu kopečku, automaticky se mi snížila frekvence kroků a stejně na to zareagovaly plíce. Z převodu 4:4 hned naskočily na 3:3. Bylo to fajn to takhle procítit. Fakt mám rád to soustředění se na dech 🙂
Dokonce jsem jednou zkoušel běžet se sluchátky, ale prakticky okamžitě jsem je musel z uší vytáhnout. Byl pro mě doslova hrozný pocit neslyšet svůj dech. Okamžitě jsem znejistěl se svým tempem. A navíc jsem neměl ponětí, jak hlasitě dýchám. Což 1) jsem nevěděl, jestli nepřepaluji běh a 2) jak mě slyší kolemjdoucí. Přece jen nechci působit jak parní lokomotiva před explozí :))
Tempo: počet kroků jednom nádechu a jednom výdechu
4:3 znamená, že během 4 kroků udělám 1 nádech a během následujících 3 kroků 1 výdech
Možná to vypadá složitě. A když to budete mechanicky zkoušet, asi to nebude úplně pohodové. Ale při běhu na to nějak podvědomě tělo najede a bude to dělat skoro automaticky. Alespoň u mě to tak nějak funguje.
Dech 4:4 pohoda; 4:3 rychlejší tempo, ale stále plíce dobře stíhají, 3:3 už docela dobré tempo, ale stále zvládnu uběhnout více kilometrů.
Na zpáteční cestě je 2km táhlý kopec. Proto raději jezdím autobusem, než abych pomalu šlapal domů. Hlavně, když nemám moc času. Akorát mi to není příjemné proto, že jsem zpocený, takže vím, že pro spolucestující to není žádná výhra :)) Tak je mi to celkem nepříjemné…no co se dá dělat 🙂
Jen jsem v autobuse, asi po 2 km, chtěl vypnou a zjistil jsem, že jsem je špatně na 10. km vypnul. Resp. očividně nevypnul. Takže se mi ta jízda započítávala do tréninku. No zkusím to nějak upravit v endomondu. Snad to půjde.
Když jsem se doma chystal do práce a chtěl si přendat open card z mikiny do peněženky, zjistil jsem, že ji tam nemám. A uvědomil jsem si, že mi musela vypadnout, když jsem fotil to krásné ráno (to bylo snad poprvé, co jsem fotil. Takže premiéra vskutku nezapomenutelná 🙂
Ale co. Hlavně, že je pátek, je krásně a mám odběháno. Co víc si přát 🙂
Endomondo – záznam z běhu
Poznámka – vše nad 10 km je jízda autobusem 😀 Nešikovně jsem na 10 km “vypnul” stopky (resp. myslel jsem si to, ale ve skutečnosti čas běžel dál). Čas jsem tam bohužel zastavil až v autobuse, když jsem si toho všiml.
One Comment Add yours